Postavy

Geralt z Rivie, také zvaný Gwynnbleid (Bílý vlk, jméno ve starší mluvě, které daly Geraltovi dryády) je bělovlasý zaklínač, vědmák, z knižní série Andrzeje Sapkowského a hlavní hrdina počítačových her Zaklínač.

Navzdory svému jménu, Geralt ve skutečnosti nepochází z Rivie. Mladé zaklínače však Vesemir vedl k tomu, aby si vybrali nějaké příjmení, protože jejich jméno pak vypadalo důvěryhodněji. Geralt si nejprve vybral jméno Geralt Roger Eric du Haute-Bellegarde, ale Vesemir mu ho zamítl s tím, že je hloupé a zní domýšlivě, proto si zvolil "z Rivie". Později získal rytířský titul a s tím související přídomek "z Rivie" od královny Meve.

Známá a schopná čarodějka, přítelkyně Geralta a Yennefer. Objevuje se v povídkách, sáze i hrách. Má blízké vztahy se zaklínači a hlavně s Geraltem. Nějakou dobu se starala o Ciri a mají spolu vztah jako její starší sestra. Je členkou Lóže čarodějek.

Je známá pro svou krásu a své kaštanové vlasy. Rovněž je to schopná léčitelka, která při sobě nosí spoustu magický lektvarů, které ale nikdy sama neužívá, protože je na magii alergická. Dříve se mělo za to, že zemřela v bitvě na Soddenském pahorku, odtud si odnesla jizvu, kvůli které nemůže nosit šaty s výstřihem. V polském originále Triss Merigold, v české verzi kvůli možné záměně s Marigoldem (polsky Jaskier) přejmenována na Triss Ranuncul.

Yennefer z Vengerbergu, známá čarodějka a blízká známá Geralta. Jedna z klíčových postav knih o Zaklínači.

Jakožto velmi schopná čarodějka byla členkou Rady čarodějek a později i Lóže čarodějek, často také radila Demawendovi, králi Aedirnu, v jehož hlavním městě Vengerbergu také žila. Na konci knih zmizela.

Cirilla z Cintry, zkráceně Ciri, je posledním potomkem z rodu vladařů malého království Cintra, země ležící na hranicích Severních království a Nilfgaardu. Dcera Pavetty z Cintry a Dunnyho z Maechtu, vnučka slavné Callanthé, „Lvice z Cintry“, dítě Starší krve – krve elfů - zděděné z matčiny strany po slavné elfské věštkyni Laře Dorren. S jejími rodiči se setkáváme v Otázce ceny, je spojena s Geraltem prostřednictvím Osudu. Geralt je pro ni jako otec a později se cvičí na Kear Morhen zaklínačskému umění. Geraltova přítelkyně Yennefer ji naučí základy magie, pro kterou má Ciri výrazný talent (je velmi silným zřídlem, podobně jako Alvin v PC hře Zaklínač). Ciri vypadá na první pohled jako obyčejná dívka, od ostatních ji odlišují pouze šedivé vlasy a nepěkná jizva na tváři. Během Ságy o Zaklínači Ciri prochází proměnou z malého děvčete v dospívající dívku, mezi její základní povahové rysy zde patří domýšlivost, vytrvalost a odvaha. Její důležitost pro děj ságy postupně roste a časem se mluví spíše o Sáze o Zaklínači a Ciri.

Starý zaklínač, vycvičil Geralta a mnoho jiných. Přetrvává na Kaer Morhen, je zřejmě jediný zaklínač, který tam pravidelně přebývá. Ve hře Zaklínač je důležitou postavou v prologu.

Trpasličí žoldnéř, přítel zaklínače Geralta. Má neuvěřitelný smysl pro drsný humor, je vůdcem žoldnéřské trpasličí skupiny. Objevuje se např. v Hranici možností a Paní jezera.

Cahir Mawr Dyffryn aep Ceallach, nilfgaardský šlechtic pověřený úkolem získat princeznu Ciri pro svého císaře. Selže a později se přidává ke Geraltovi z Rivie, aby mu pomohl Ciri nalézt. Jeho motivy byly ovšem relativně nezištné, během doby se totiž do Ciri zamiloval. Umírá v boji s Bonhartem při ochraně Ciri a Angouleme.

Rytíř Borch, řečený Tři Kavky, postava z povídky Hranice možností. Doprovázely jej dvě udatné bojovnice ze Zerrikánie, Tea a Vea, vynikající nevšedním půvabem a které mu sloužily také jako ochrana. Nebylo to však kvůli zlatu, kterým Borch oplýval, ale kvůli jeho charismatu - tvrdily o něm ke Geraltovu údivu, že je prostě ten nejkrásnější. Ve skutečnosti byl zlatým drakem.

Tělnatý chlapík s vzezřením namyšleného sedláka skutečně vypadal na pravý opak toho, čím ve skutečnosti byl - inteligentním, skromným a vypočítavým špehem. Jeho moc téměř neznala hranic a jeho informovanost v podstatě o všem byla zřejmě na nejvyšší úrovni mezi lidmi mimo komunitu mágů. Byl oddaný Redanskému království. Na konci ságy ztrácí moc a mizí.

Trpasličí žoldnéř, přítel zaklínače Geralta. Setkáváme se s ním v Křtu ohněm, kde doprovází se svými společníky válečné uprchlíky. Jeho filosofií je, že všem lidem nelze pomoci, proto je hlavní myslet na sebe a blízké. Díky tomu neměl morální problém při okrádání uprchlíků z války s Nilfgaardem. Bojoval v bitvě u Brenny, později se rozhodl usadit a oženit se.

Falka byla nejstarší dcera redanského krále Vridanka a jeho první manželky. Tři roky poté, co si její nevlastní sestra Riannon vzala krále Goidemara z Temerie, se Falka postavila do čela slavného povstání.

Do dějin vešla mimo jiné i svou krutostí. Nejenom, že během rebelie nechala mága Radmira stáhnout z kůže, ale také pravděpodobně osobně zavraždila jak otce, tak jeho druhou manželku královnu Cerro a dva své nevlastní bratry.

Riannon byla během revolučních bouří těhotná, přesto ji Falka nechala uvrhnout do žaláře, kde definitivně přišla o rozum. Porodila tu dvojčata - Fionu a Amaveta. K manželovi se ovšem později vrátila ještě se třetím dítětem - Adélou. Tu porodila Falka, ale odložila ji a svěřila jí Riannon do péče.

S kým přesně Falka Adélu zplodila, není jasné. Pravděpodobně se však jednalo o jednoho z velitelů v její armádě, kterým se oddávala na loži, aby si tak zajistila jejich věrnost a loajalitu.

Královna Riannon už nebyla schopná odlišit, které z dětí nebylo její. Podle Jacoba Fenna ovšem Falčina dcera nebyla Adéla, nýbrž Fiona.

Krátce poté, co bylo povstání potlačeno a Falka byla upálena na hranici, začali lidé z Redanie a z Temerie v předvečer oslav svátku Saovine pálit slaměné figuríny, které mají rebelku a její neblahý osud připomínat.

Podle legendy proklela Falka pár vteřin před smrtí všechny přihlížející a přísahala, že oni a i jejich potomci budou trpět v rukách mstitele, který vzejde z její krve. V počítačové hře Zaklínač to tvrdí i Roderick de Novembre v knize Dějiny světa.

Známá a schopná čarodějka, vůdkyně lóže čarodějek, tajné organizace stojící v pozadí většiny dohod, válek a ostatních důležitých událostí v Severních královstvích i v Nilfgaardu. V minulosti byla milenkou Dijkstry, nyní je ale známá svou slabostí pro stejné pohlaví. Je manipulativní a vychytralá. Do konce děje the Witcher 2 vede lóži čarodějek.

Král Temerie, sídlí v hlavním městě Wyzimě. Objevuje se již v první Sapkowského povídce Zaklínač, kde dává Geraltovi za úkol zlomit kletbu, která postihla jeho dceru. Je jednou z nejdůležitějších postav PC hry Zaklínač, kde se stejně jako v knize projevuje jako moudrý, odvážný, klidný a zodpovědný vladař. V mládí zplodil z incestního vztahu se svou sestrou dceru Addu, která se v důsledku neznámé kletby proměnila ve strigu, která terorizovala celou Wyzimu.

Ve hře Zaklínač II umírá hned na začátku. Jednalo se o velmi důležitou postavu jak knih, tak i hry.

Geraltova Klisna. Kobylka proměnlivé povahy a vzhledu, na které Geralt procestoval téměř celý svět. Byl to vlastně každý kůň, na kterého Zaklínač vsedl, a který se od tohoto okamžiku jmenoval "Klepna", ať na to byl zvyklý nebo ne.

„Vlastním jménem zřejmě Julian Alfred Pankratz, vicehrabě de Lettenhowe - známý především jako autor jedinečné sbírky odlehčené prózy a milostné lyriky Půl století poezie, jedné z mála zachovalých literárních památek Nordlingů z Doby Temna.“ Tak by byl pravděpodobně popsán Marigold v Encyklopeadii Maxima Mundi a pokud by mu to někdo prorokoval, pravděpodobně by na to ihned složil baladu. Studoval poezii a hudbu na Akademii v Oxenfurtu. Během svého studia si vysloužil pověst lenocha, opilce a idiota, zakončil však s vynikajícími výsledky a nastoupil do školy jako učitel. Po roce pak Akademii opustil a vydal se do světa. Čas od času ještě Oxenfurt navštěvuje a dává příležitostné lekce. Během několika let proslul jako jeden z nejlepších bardů v Severních královstvích a jeho nejslavnější baladou se stalo "Lvíče v Cintře". Rovněž se mu podařilo dosáhnout pověsti největšího sukničkáře na světě, to se mu několikrát málem stalo osudné, získal dokonce srdce Anny Henrietty vládkyně Toussaintu. Je nejlepším přítelem zaklínače Geralta, pořád neuvěřitelně lehkomyslný a v dobré náladě. Rád popisuje Geraltův život a činy, jež mu slouží za námět komerčně velice úspěšných balad.